Subtermofilní, mírně nitrofilní ruderální vegetace převážně dvouletých bylin na osluněných přirozených i antropogenních stanovištích.
Porosty jsou většinou druhově bohaté, přičemž podstatnou část druhů tvoří termofyty a xerofyty; typicky jsou zastoupeny dvouleté až krátce vytrvalé monokarpické druhy (Berteroa incana, Carduus acanthoides, Daucus carota, Echium vulgare, Picris hieracioides aj.) a vytrvalé ruderální druhy (Artemisia vulgaris, Cichorium intybus, Cirsium arvense, Linaria vulgaris, Melilotus albus, M. officinalis, Tanacetum vulgare, Tussilago farfara aj.).
Vegetace svazu osidluje přirozená stanoviště štěrkových náplavů, ale v současnosti je převážně vázána na antropogenní stanoviště jako jsou kolejiště a prostory železničních stanic, okraje cest, náspy podél silnic a železnic, navážky, skládky, úhory, těžební prostory a jejich okolí, stavební pozemky, areály průmyslových závodů a koruny zdí.
Fenologické optimum porostů je převážně v červnu a červenci, u některých asociací také v pozdním létě; většinou jde o iniciální porosty na antropogenních substrátech s nevyvinutou půdou, často na čerstvě narušených otevřených plochách.
Z ČR je udáváno 11 asociací: na plně osluněných stanovištích s nedostatkem dusíku se vyskytují druhově bohaté, mírně teplomilné porosty pionýrské vegetace as. Melilotetum albo-officinalis; slunná a vyprahlá stanoviště s dobře propustným substrátem hostí porosty as. Berteroetum incanae, na kterou během sukcese navazuje vegetace suchých trávníků; relativně vzácné porosty na mělkých půdách, často obohacených dusíkem a bázemi vytváří as. Dauco carotae-Crepidietum rhoeadifoliae; zejména na opuštěných polích se může vyskytovat as. Dauco carotae-Picridietum hieracioidis, na kterou je vázán výskyt kriticky ohrožené zárazy hořčíkové; s as. Poo compressae-Tussilaginetum farfarae se setkáme především na mechanicky narušených ruderálních stanovištích s čerstvě převrstvenými půdami; ruderální vegetaci mělkých půd s převládajícími druhy slunných a výhřevných stanovišť představuje as. Poëtum humilis-compressae, se kterou se setkáme v okolí železničních stanic nebo na korunách zdí; širokou škálu ruderálních stanovišť obsazuje as. Tanaceto vulgaris-Artemisieum vulgaris, jež se expanzivně šíří a kolonizuje rozsáhlé plochy; podobně invazivní charakter u nás mají i as. Artemisio vulgaris-Echinopsietum sphaerocephali na antropogenních, silně vysýchavých a bazických půdách; dále as. Rudbeckio laciniatae-Solidaginetum canadensis, na kterou v průběhu sukcese navazují křoviny a porosty pionýrských dřevin; zejména po druhé světové válce se u nás intenzivně rozšířila as. Buniadetum orientalis a na půdách bohatých dusíkem se také rychle šíří ruderální vegetace s invazivní klejichou hedvábnou (as. Asclepiadetum syriacae).
Podrobnosti o asociacích včetně jejich rozšíření zde.»
V ČR většinou teplé oblasti nížin a pahorkatin, ale může přesahovat i do vyšších oblastí na osluněná a výhřevná stanoviště.
Porosty mají protierozní funkci, zejména na obnažených svazích a náspech.
Láníková D. (2009): Dauco carotae-Melilotion Görs ex Rostański et Gutte 1971. - In: Chytrý M. (ed.): Vegetace ČR 2. díl. Plevelová, ruderální, skalní a suťová vegetace. - Academia, Praha, p. 226-258.
Hejný S., Kopecký K., Jehlík V. & Krippelová T. (1979): Přehled ruderálních rostlinných společenstev Československa. - Rozpr. Českoslov. Akad. Věd, Řada Mat. Přír. Věd, 89/2: 38–41.
Hejný S. (1981): Klasifikace ruderálních společenstev v Československu. - Zprávy Českoslov. Bot. Společn., Mater. 2: 99–110.
Jarolímek I., Zaliberová M., Mucina L. & Mochnacký S. (1997): Rastlinné spoločenstvá Slovenska 2. Synantropná vegetácia. - Veda, Bratislava, p. 232-233.
Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. - Severočeskou přírodou, Litoměřice, příloha 1995/1, p.142-143.
Procházka F. et al. (2001): Červený seznam cévnatých rostlin ČR. - AOPK, Praha.