Porosty s dominancí statných druhů trav vázané na závětrné svahy a chráněná místa subalpínského stupně.
Druhově chudé až bohaté porosty s dominantní Calamagrostis villosa, příp. Deschampsia caespitosa nebo Molinia caerulea. Bylinné patro bývá zpravidla úplně zapojené s pokryvností dosahující 100 %. Vedle zmíněných trav se ve vyšší vrstvě bylinného patra vyskytují druhy jako Aconitum plicatum, Bistorta major, Crepis conyzifolia, Gentiana asclepiadea, Senecio nemorensis agg., Silene vulgaris, Solidago virgaurea, Veratrum album subsp. lobelianum, v nižší vrstvě pak Avenella flexuosa, Geum montanum, Hypericum maculatum, Melampyrum sylvaticum, Potentilla aurea, Ranunculus acris, Trientalis europaea či Vaccinium myrtillus. Mechové patro je vyvinuto slabě a s malou pokryvností.
Typickými stanovišti jsou závětrné svahy s jižní a východní orientací, kde v zimě dochází k ukládání velkého množství sněhu a delšímu vytrvání sněhové pokrývky až do pozního jara. Typickými místy jsou kary. Dlouhotrvající sněhová pokrývka do značné míry determinuje složení a strukturu společenstev - svaz Calamagrostion villosae resp. jeho jednotlivé asociace tak můžeme označit za výrazně chinofilní. Půdy bývají hlubší, silně až mírně kyselé rankery či podzoly.
Subalpínské trávníky svazu Calamagrostion villosae jsou přirozenou nelesní vegetací nad horní hranicí lesa. V důsledku imisí dusíku, kyselých dešťů a upuštění od tradičního obhospodařování dochází v posledních desetiletích k ochuzování porostů a expanzi Calamagrostis villosa či Deschampsia caespitosa. Jako vhodný management je možné použít seč.
Na našem území jsou rozlišovány tři asociace. Asociace Crepido conyzifoliae-Calamagrostietum villosae s dominantní Calamagrostis villosa je druhově poměrně bohatá a vyskytuje se především v krkonošských karech, vzácně také v Hrubém Jeseníku. Asociace Violo sudeticae-Deschampsietum caespitosae s dominantní Deschampsia caespitosa je druhově bohatá a uváděna z Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. V Krkonoších se vyskytují podobné, ale druhově chudé porosty sekundárního charakteru na neobhospodařovaných nelesních enklávách. Konečně třetí asociací je Sphagno compacti-Molinietum caerulae. Tato asociace je z uvedených druhově nejchudší, dominantou je Molinia caerulea. Vyskytuje se v Krkonoších a velmi vzácně v Hrubém Jeseníku.
Oblasti nad horní hranicí lesa nejvyšších sudetských pohoří - Krkonoše, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník.
Významné lokality s výskytem tohoto svazu se nacházejí zejména v krkonošských a jesenických karech (např. Kotelní jámy v Krkonoších nebo Velká kotlina v Hrubém Jeseníku).
V současnosti je hospodářský význam porostů tohoto svazu zanedbatelný. V minulostech se porosty využívaly k pastvě a travaření. Dnes mají zejména protierozní, vodohospodářský a ochranářský význam.
Kočí M. (2007): Subalpínská vysokobylinná a křovinná vegetace (Mulgedio-Aconitetea). – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia Praha, p. 91-131.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky, ed. 2. - Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha.
Procházka F. et. al. (2001): Černý a Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha.
Háková A. et. al. (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000 – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.