Mezofilní ovsíkové a kostřavové louky / Arrhenatherion

Diagnostické druhy

Arrhenatherum elatius, Campanula patula, Dactylis glomerata, Galium mollugo agg., Knautia arvensis agg., Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare, Plantago lanceolata, Trisetum flavescens

Konstantní druhy

Achillea millefolium, Alchemilla vulgaris, Alopecurus pratensis, Anthoxanthum odoratum, Arrhenatherum elatius, Campanula patula, Cerastium holosteoides triviale, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Festuca rubra, Galium mollugo agg., Holcus lanatus, Knautia arvensis agg., Lathyrus pratensis, Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Plantago lanceolata, Poa pratensis, Ranunculus acris, Rumex acetosa, Taraxacum sect. Taraxacum (= Ruderalia), Trifolium pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys

Dominantní druhy

Agrostis capillaris, Alopecurus pratensis, Arrhenatherum elatius, Bromus erectus, Dianthus carthusianorum, Festuca rubra, Festuca rupicola, Geranium pratense, Leontodon hispidus, Poa pratensis, Sanguisorba officinalis, Trisetum flavescens

Krátká charakteristika

Svaz zahrnuje mezofilní luční porosty ovlivňované pravidelnou sečí a výjimečně i extenzivní pastvou. Dominují výběžkaté trávy, které vytvářejí vícevrstvé porosty.

Struktura a druhové složení

Louky nížin až pahorkatin s dominantou Arrhenatherum elatius, nebo podhorské louky s mezofilními travami nižšího vzrůstu (Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Festuca rubra a Trisetum flavescens). Z travin zde rostou dále například Dactylis glomerata, Holcus lanatus nebo Poa pratensis, doprovázené širokolistými bylinami (Campanula patula, Crepis biennis, Daucus carota, Knautia arvensis a Trifolium pretense), které zde tvoří výrazný pestrobarevný květnatý aspekt před první sečí. Porosty mohou dosahovat jednoho metru výšky a pokryvnosti 60-100 %.

Stanoviště

Ovsíkové louky se vyskytují na vyšších stupních říčních teras a na mírných svazích, často v blízkosti lidských sídel. Na živinami dobře zásobených půdách převládá ovsík, kostřava červená je spíše vázána na oligotrofnější stanoviště. Porosty jsou zpravidla dvakrát ročně sečeny, příležitostně mohou být přepásány.

Dynamika a management

Tato vegetace je antropicky podmíněná na stanovištích původních tvrdých luhů, dubohabřin až bučin, případně i acidofilních doubrav. Nutná je pravidelná seč (nejčastěji 2x), popř. extenzivní pastva. V minulosti se louky přihnojovaly, nyní je dusík doplňován především z atmosférického spadu. Biotop ovsíkových a kostřavových luk je ohrožen přehnojováním, ruderalizací a opouštěním údržby pozemků.

Variabilita

V rámci střední Evropy se dělení asociací dost různí. V České republice rozlišujeme 4 asociace. Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatioris (eutrofní ovsíkové louky) je nejčastějším typem ovsíkových luk představující náhradní společenstvo po lužních lesích, dubohabřinách nebo květnatých bučinách, podmíněné pravidelným obhospodařováním. Ranunculo bulbosi-Arrhenatheretum elatioris (suché ovsíkové louky) se vyskytuje v komplexech trávníků ze svazu Bromion erecti, je to nízkoprodukční vegetace, avšak poskytuje kvalitní píci a plní funkci ochrany půdy. Poo-Trisetetum flavescentis (podhorské kostřavovo-trojštětové louky) zahrnuje mezofilní květnaté louky a extenzivní pastviny s dominantními travami Festuca rubra, Arrhenatherum elatius, Agrostis capillaris a Trisetum flavescens. Potentillo albae-Festucetum rubrae (kostřavové louky s mochnou bílou) zahrnuje středně vysoké, druhově bohaté louky, většinou s dominancí Festuca rubra.

Rozšíření v ČR

Ovsíkové louky se vyskytují roztroušeně po celém území ČR od nížin do hor, chybějí v subalpínském a alpínském stupni a v suchých nížinách. Častěji se vyskytují v oblastech s extenzivním hospodářstvím a v okolí lidských sídel.

Významné lokality

Vesměs se jedná o běžný typ vegetace. Významnější jsou druhově bohaté louky s Festuca rubra a reliktní vegetace předintenzivního hospodářství s druhy Potentilla alba a Phyteuma orbiculare subsp. orbiculare.

Význam

Pro ovsíkové louky je důležité pravidelné sečení alespoň jednou ročně. Ohroženy jsou především přehnojováním, ruderalizací a opouštěním pozemků, kdy dochází vlivem sukcese ke ztrátě druhové diverzity a následnému zarůstání křovinami a dřevinami.

Literatura

Kučera T. (2007): Arrhenatherion elatioris Luquet 1926 - Mezofilní ovsíkové a kostřavové louky. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. díl, Travinná a keříčková vegetace, Academia Praha, p. 168-181.
Chytrý M. et al. (2010): Katalog biotopů ČR, 2. vydání, AOPK Praha.

Zpracoval: Eva Juránková
Recenzoval: Martin Duchoslav