Plevelová vegetace okopanin, obilnin a zeleninových záhonů od nížin do vyšších horských ploch, převážně v chladnějších a humidnějších oblastech.
Přítomné druhy vytvářejí jedno- či dvouvrstevné porosty jednoletých plevelů vázaných na obilniny, okopaniny a zeleninové záhony. Mezi druhy okopanin patří např.: Chenopodium album agg., C. polyspermum, Galinsoga quadriradiata, G. parviflora, Erysimum cheiranthoides a Euphorbia helioscopia. Ve svazu se vyskytují i druhy s širokou ekologickou amplitudou, např. Lamium purpureum, Sonchus arvensis a Stellaria media. V porostech jsou zastoupeny i druhy vlhkomilné: Galeopsis tetrahit, Gnaphalium uliginosum, Persicaria hydropiper, Raphanus raphanistrum, Spergula arvensis a Stachys palustris. Nechybějí ani druhy ruderální, např. Artemisia vulgaris, Lolium perenne a Sisymbrium officinale. Mechové patro bývá vyvinuto, ale jeho pokryvnost je malá.
Na živiny bohatých, kyprých půdách s neutrální nebo mírně kyselou reakcí, v obilninách, okopaninách, ale i na ruderálních stanovištích či říčních náplavech a obnažených dnech rybníků. Půdy bývají těžší, hlinité až jílovité, mnohdy podmáčené. Vegetace svazu se vyskytuje od nížin po vyšší horské polohy.
Typickým fenologickým optimem porostů je léto. Pokud není porost posečen při sklizni, může přetrvávat až do podzimu. V okopaninách bývají rostliny často vytrhávány jako plevel, druhové složení porostů se ovšem rychle obnovuje. Výskyt porostů je podmíněn pravidelnými disturbancemi, ovšem porosty nepotřebují tak intenzivní zásahy jako společenstva svazu Veronico-Euphorbion.
V ČR uváděna pouze jedna asociace, Echinochloo cruris-galli-Chenopodietum polyspermi Tüxen 1937.
Podrobnosti o asociaci včetně rozšíření zde.
Roztroušeně po celém území, častěji např. v karpatské oblasti Moravy, na Liberecku aj.
Z hlediska hospodářského je svaz vnímán negativně, po disturbancích je schopen rychlé obnovy, postižené pole dokáže silně zaplevelit. Porosty svazu nejsou nijak ohroženy.
Otýpková Z. (2009): Oxalidion fontanae Passarge 1978. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 2. díl. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. - Academia, Praha, p. 106-109.
Jarolímek I., Zaliberová M., Mucina L. & Mochnacký S. (1997): Rastlinné spoločenstvá Slovenska 2. Synantropná vegetácia. - Veda, Bratislava, p. 117.
Martinková Z. et al. (2008): Biodiverzita plevelových společenstev, její význam a udržitelné využívání, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha, p. 10-19.
Procházka F. et al. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, p. 18-65.