Horské trojštětové louky / Polygono bistortae-Trisetion flavescentis

Diagnostické druhy

Agrostis capillaris, Alchemilla vulgaris, Bistorta major, Campanula rotundifolia, Cardaminopsis halleri, Cirsium heterophyllum, Crepis mollis, Festuca rubra, Galium saxatile, Geranium sylvaticum, Hypericum maculatum, Meum athamanticum, Phleum rhaeticum, Phyteuma spicatum, Poa chaixii, Potentilla aurea, Silene dioica

Konstantní druhy

Achillea millefolium, Agrostis capillaris, Alchemilla vulgaris, Alopecurus pratensis, Anthoxanthum odoratum, Avenella flexuosa, Bistorta major, Campanula rotundifolia, Cardaminopsis halleri, Crepis mollis, Dactylis glomerata, Deschampsia cespitosa, Festuca rubra, Galium saxatile, Geranium sylvaticum, Hypericum maculatum, Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare, Meum athamanticum, Nardus stricta, Phyteuma spicatum, Poa pratensis, Potentilla erecta, Ranunculus acris, Rumex acetosa, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys, Vicia cracca

Dominantní druhy

Agrostis capillaris, Alchemilla vulgaris, Avenella flexuosa, Bistorta major, Chaerophyllum hirsutum, Dactylis glomerata, Deschampsia cespitosa, Festuca rubra, Galium saxatile, Geranium sylvaticum, Meum athamanticum, Nardus stricta, Poa chaixii, Potentilla aurea, Trisetum flavescens

Ohrožené druhy

Krátká charakteristika

Horská, mezofilní, polopřirozená luční vegetace preferující na živiny bohaté, většinou středně vlhké, silikátové půdy, na vápenci pouze vzácně.

Struktura a druhové složení

Druhově bohaté, květnaté, zapojené luční porosty středního až vyššího vzrůstu s malou pokryvností mechového patra. Ve většině případů se jedná o náhradní společenstva bukových a částečně i smrkových lesů. Dominantami jsou trávy nižšího vzrůstu jako Festuca rubra agg., Agrostis capillaris či Trisetum flavescens, dále pak širolisté horské byliny jako Bistorta major, Meum athamanticum, Cirsium heterophyllum nebo Geranium sylvaticum. Přítomny jsou i druhy vysokobylinných niv (Rumex arifolius, Ranunculus platanifolius), alpínských holí či smilkových trávníků (Potentilla aurea, Phyteuma nigra). Na rozdíl od luk nižších poloh se v porostech horských trojštětových luk většinou neuplatňuje druh Arrhenatherum elatius.

Stanoviště

Výskyt je vázán na horské plošiny, svahy nebo údolí v oblasti podhůří a hor. Půdním typem jsou zpravidla kambizemě s kyselou půdní reakcí a nízkou absorpční schopností. Průměrné roční teploty se na stanovištích pohybují v rozmezí 3-6°C, roční srážkový úhrn mezi 900-1500 mm. Vegetační sezóna je pod vlivem horského klimatu výrazně kratší.

Dynamika a management

Poměrně novodobý typ vegetace, který snadno podléhá vnějším vlivům, zejména změnám obhospodařování a eutrofizaci. Horské trojštětové louky vyžadují pravidelnou seč, popřípadě příležitostnou pastvu s případným přihnojováním a vápněním. Pro zachování diverzity luk se jako vhodná strategie managementu nejlépe ukazuje kombinace seče s několika lety bez zásahu. Díky zemědělskému využívání luk nebylo v minulosti udržování tohoto typu vegetace problémem. V současnosti se však od hospodaření na loukách upouští a dochází tak k jejich degradaci a nástupu expanzních druhů (např. Rumex alpinus, Urtica dioica či Avenella flexuosa).

Variabilita

V rámci tohoto svazu jsou na území ČR uváděny tři asociace: první (as. Geranio sylvatici-Trisetetum flavescentis) představuje především náhradní společenstvo bukových lesů, které bylo v minulosti často využíváno jako hlavní zdroj horské píce; druhá (as. Melandrio rubri-Phleetum alpini) s výskytem pouze v montánním až supramontánním stupni Krkonoš (v minulosti i ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku) a třetí (as. Meo athamantici-Festucetum rubrae) je subatlantská asociace, která má na našem území východní hranicí svého rozšíření a hojná je zejména v Krušných horách, méně v Jizerských horách a Krkonoších. Dále jsou z našeho území uváděny ještě další, spíše regionální jednotky s nejednoznačných druhovým vymezením, a to Melandrio-Trisetetum, Cardaminopsio halleri-Agrostietum (obě ze Šumavy) a Cirsio heterophylli-Alchemilletum acutilobae (z Krušných hor).

Rozšíření v ČR

Zejména sudetská pohoří, nejčastěji Krušné a Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory s typicky vyvinutým druhovým složením porostů, méně často poté Šumava, mnohdy s netypicky vyvinutými porosty. Vzácně i ve vyšších polohách Hrubého Jeseníku.

Význam

V minulosti louky často využívané jako zdroj horské píce, v současnosti se jejich zemědělské využití omezuje, jsou přeměňovány na pastviny nebo jsou nechány ladem.

Literatura

Blažková D. & Chytrý M. (2007): Polygono bistortae-Trisetion flavescentis Br.-Bl. et Tüxen ex Marschall 1947. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace, Academia, Praha, 188-195.
Hegedüšová K., Ružičková H., Senko D. & Zuccarini P. (2011): Plant communities of the montane mesophilous grasslands (Polygono bistortae–Trisetion flavescentis alliance) in central Europe: Formalized classification and syntaxonomical revision. - Plant Biosystems, 146(1) : 1-16.
Kučera T. & Šumberová K. (2010): T1.2 Horské trojštětové louky. – In: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds.), Katalog biotopů České republiky, 2. Vydání, AOPK Praha, 168-170.
Pavlů L., Pavlů V., Gaisler J., Hejcman M. & Mikulka J. (2011): Effect of long-term cutting versus abandonment on the vegetation of a mountain hay meadow (Polygono-Trisetion) in Central Europe. - Flora, 12: 1020–1029.



Zpracoval: Lucie Kobrlová
Recenzoval: Martin Duchoslav

Porost

© Martin Dančák

Horské trojštětové louky <i>(Polygono bistortae-Trisetion flavescentis)</i>

Porost

© Martina Fialová

Horské trojštětové louky <i>(Polygono bistortae-Trisetion flavescentis)</i>