Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy / Quercion pubescenti-petraeae

Diagnostické druhy

Konstantní druhy

Ohrožené druhy

Krátká charakteristika

Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy teplých a suchých oblastí.

Struktura a druhové složení

Ve stromovém patře dominuje Quercus petraea agg. nebo Q. pubescens, zřídka Q. robur, ale pravidelně příromné jsou i další dřeviny:  Sorbus aria agg., S. torminalis, Acer campestre, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior a Tilia cordata. Keřové patro bývá dobře vyvinuté hlavně v prosvětlenějších částech porostu, k nejčastějším druhům patří Cornus mas, C. sanguinea, Corylus avellana, Crataegus spp., Euonymus verrucosus, Ligustrum vulgare a Rhamnus cathartica. V bylinném patru najdeme druhy suchých trávníků (Brachypodium pinnatum, Carex humilis a Festuca rupicola) a druhy suchých bylinných lemů (Buglossoides purpurocaerulea, Dictamnus albus a Teucrium chamaedrys). Pokryvnosti a druhového složení podrostu se mění především s ohledem na měnící se dostupnost světla a živin. Ve světlých  porostech převažují druhy suchých trávníků a bylinných lemů, ve stínu přibývají hájové druhy, např. Fragaria moschata, Hepatica nobilis, Lathyrus niger, L. vernus, Poa nemoralis a Primula veris. Často jsou porosty obohaceny o nitrofilní druhy, jako jsou Alliaria petiolata, Campanula rapunculoides, Galium aparine a Geum urbanum.

Stanoviště

Výslunné svahy na minerálně bohatých horninách, zvl. na půdách bohatých na vápník, v teplých a suchých oblastech do cca 400 m n. m., často na skalnatých stanovištích (lokality s vulkanickým reliéfem, v krasových územích a v zaříznutých říčních údolích).

Dynamika a management

Jedná se o dlouhodobě sukcesně nestabilní lesní porosty, v minulosti vytvořené nebo ovlivněné člověkem - pozůstatky výmladkového hospodaření. Často fungovaly jako pastviny pro hospodářská zvířata. Dnes jsou nutné ochranářské zásahy pro udržení nebo obnovení dostatečně rozvolněných porostů kvůli přežití světlomilných ohrožených druhů.

Variabilita

Na území ČR se rozlišují tři asociace. První, Lathyro collini-Quercetum pubescentis Klika 1932 corr. Roleček in Chytrý et al. 2013, kde převažuje Quercus pubescens agg. nebo Q. petraea, vzácně Q. robur. Keřové patro má pokryvnost do 20%. Bylinnému patru dominuje Carex humilis a Brachypodium pinnatum. Asociace osídluje mělké půdy skalních výchozů a lesní okraje. Asociace Lithospermo purpurocaerulei-Quercetum pubescentis Michalko 1957 s dominantními druhy Quercus pubescens agg. a Q. petraea a častou příměsí Acer campestre ve stromovém patře. V bylinném patře sevyskytují druhy Aster amellus, Lithosperumum purpurocaeruleum, Bupleurum falcatum, Dictamnus albus a Galium glaucum. Představuje přechod z lesní do nelesní vegetace. Asociace Euphorbio-Quercetum Knapp ex Hübl 1959 s dominantními druhy Quercus petraea., Q. pubescens agg. a příměsí Acer campestre, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Sorbus torminalis a Tilia cordata ve stromovém patře. Vytváří přechod mezi dubovým řídkolesem a dubohabřinami.

Rozšíření v ČR

Český kras, okolí Prahy, vulkanické kopce v Českém středohoří, Česká tabule, Moravský kras, roztroušeně na jižní Moravě

Významné lokality

Koněprusy, vrchy Velká hora, Doutnáč, Plešivec, Pavlovské vrchy, Dolní Poohří, Milovický les

Význam

Význam je předevších v ochraně biodiverzity, vyskytují se zde cenná refugia vzácných druhů rostlin a živočichů světlých teplomilných lesů. Ohrožení způsobují nitrofyty a sukcesivní nestabilita. Na některých místech představuje problém přemnožená lesní zvěř. Dnes je většina lokalit chráněná.

Literatura

Roleček J. (in press): Quercion pubescenti-petraeae Br.-Bl. 1932.- In: Chytrý M. et al.,Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace. - Academia, Praha.
Grulich V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84, č. 3, 631-645.