Porosty jednoletých polních plevelů na písčitých, živinami chudých a kyselých půdách, často však i na podmáčených, minerálně chudých kyselých písčitých půdách typu podzol, které v létě vysychají. Vegetace se vyvíjí převážně, pro svoji konkurenční slabost, na okrajích obilných polí.
Svaz vytváří jedno- až dvouvrstevné porosty, kde dominují druhy Aphanes arvensis, A. australis, Arnoseris minima, Scleranmthus annuus, Teesdalia nudicaulis, na podmáčených místech i druhy vlhkomilné a druhy obnažených den (Centunculus minimus, Gnaphalium uliginosum či Juncus bufonius). Přítomny jsou i další efemérní druhy rostlin: Arabidopsis thaliana, Erophila verna, Veronica hederifolia agg., V. triphyllos a V. verna. V porostech se vyskytují druhy, které jsou typické i pro svaz Scleranthion annui, např. Aphanes arvensis, Raphanus raphanistrum, Scleranthus annuus a Spergula arvensis. Mechové patro nebývá vyvinuto.
Kyselé, málo úživné, písčité nebo i podmáčené podzolové půdy, které v letním období vysychají. Převážně na okrajích obilných polí a na jednoletých/dvouletých úhorech.
Z hlediska fenologického je pro svaz nejoptimálnější jarní období s dominancí efemérních druhů jako např. Arabidopsis thaliana, Erophila verna, Veronica hederifolia agg., V. triphyllos a V. verna. Jarní druhy jsou postupně nahrazovány druhy letními. Vývoj může být ukončen sklizní obilí, některé druhy, díky svému nízkému vzrůstu, mohou přetrvat až do podzimu. Pro zachování porostů je nutné pravidelné obhospodařování polí, střídání kultur a naprosté vyloučení hnojení a používání herbicidů. Velmi rychlý ústup až vymizení může být způsobeno také dlouhodobým ponecháním polí ladem.
Na území ČR je rozlišována jediná asociace a to Sclerantho annui-Arnoseridetum minimae Tüxen 1937, která tvoří přechod mezi svazy Arnoseridion minimae a Scleranthion annui.
Porobnosti o asociacích včetně jejich rozšíření zde. »
Vzácně v minulosti v kolinním stupni Českého masivu (Třeboňsko, okolí Nymburku, Brodu u Stříbra), nyní pouze na jediné lokalitě (Vlkov na Třeboňsku). Svaz dosahuje v ČR východní hranice svého rozšíření.
Vlkov u Veselí nad Lužnicí - písky
Na území ČR jde o velmi vzácný typ vegetace, který je v současné době na ústupu, příčinou je citlivost konkurenčně slabých druhů na zvýšené množství dusíku, tyto druhy pak neobstojí v konkurenci s robustnějšími plevely. Porosty jsou velmi citlivé na používání herbicidů, hnojení či vápnění. Za těchto nevhodných podmínek dochází k vymizení diagnostických druhů, společenstvo se tak mění v jiný typ vegetace, především na as. Spergulo arvensis-Scleranthetum annui. Porosty nemají negativní vliv na pěstované plodiny. V porostech jsou přítomny kriticky ohrožené druhy plevelů.
Otýpková (2009): Arnoseridion minimae Malatto-Beliz et al. 1960. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. Academia, Praha, p. 119-122.
Martinková Z. et al. (2008): Arnoseridion minimae, Biodiverzita plevelových společenstev, její význam a udržitelné využívání, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha, p. 10-19.
Prach K. (1999): Výskyt vzácných druhů v plevelových společenstvech svazů Arnoseridion a Radiolion linoidis na lokalitě u Vlkova, jižní Čechy (1989–1998). - Příroda 14: 99–106.
Procházka F. et al. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.