Vegetace převážně ponořených vodních rostlin zakořeněných ve dně / Potamion

Diagnostické druhy

Elodea canadensis, Potamogeton crispus, Potamogeton natans, Potamogeton pectinatus, Potamogeton pusillus

Konstantní druhy

Lemna minor

Dominantní druhy

Ceratophyllum demersum, Elodea canadensis, Groenlandia densa, Myriophyllum spicatum, Myriophyllum verticillatum, Najas marina, Najas minor, Potamogeton acutifolius, Potamogeton alpinus, Potamogeton crispus, Potamogeton friesii, Potamogeton gramineus, Potamogeton lucens, Potamogeton natans, Potamogeton nodosus, Potamogeton obtusifolius, Potamogeton pectinatus, Potamogeton perfoliatus, Potamogeton polygonifolius, Potamogeton praelongus, Potamogeton pusillus, Potamogeton trichoides, Potamogeton ×angustifolius, Spirodela polyrhiza, Zannichellia palustris

Ohrožené druhy

Groenlandia densa, Najas minor, Potamogeton alpinus, Potamogeton gramineus, Potamogeton perfoliatus, Potamogeton praelongus

Krátká charakteristika

Vegetace převážně ponořených vodních rostlin kořenujících ve dně a vytvářející malé množství biomasy. Často tvořena jedním dominantním druhem.

Struktura a druhové složení

Druhově velmi chudé, převážně jednodruhové porosty (monocenózy). Všechny asociace mají většinou 100% pokryvnost. Porosty bývají většinou složeny z ponořených maktrofytů s úzkými šídlovitými listy (některé druhy r. Potamogeton; Elodea, Groenlandia), ale i s listy většími, ponořenými či plouvoucími na hladině (např. Potamogetom natans). Občas zde rostou pleustofyty či druhy z litorální zóny (Lemna minor, Equisetum fluviatile). Méně se vyskytují druhy ponořených makrofytů (např. Batrachium trichophyllum, Utricularia australis). V litorální zóně mohou růst druhy rákosin a vysoké ostřice. Výjimečně se objeví natantní vrstva, kde roste např. Lemna minor, L. gibba, Ricciocarpos natans.

Stanoviště

Menší rybníky, jezírka v lomech, mrtvá říční ramena, aluviální tůně, rybí sádky, příkopy, pískovny, rašelinné okraje rybníků, extenzivní rybníky a horní, střední a dolní toky řek a potoků s hloubkou vody (5)20-150(200) cm. Dno písčité, hlinité, jílovité až štěrkovité. Většinou se ukládá organické bahno, občas může dojít ke zrašelinění. Vegetace snáší plné oslunění i zástin. Stejně tak snese výrazný pokles hladiny vody, krátkodobě přežívá i na vlhkém obnaženém dně. Některé porosty přežijí i krátkodobé vychnutí. Rostou většinou v kyselých oligotrofních až mezotrofních vodách. Občas se vyskytnou v přirozeně nebo silně eutrofních vodách, někdy až hypertrofních. Většinou potřebují dobře průhlednou vodu.

Dynamika a management

Většina těchto porostů se rozšířila v dobách zakládání rybníků, rozvoj pozastaven s intenzifikací rybničního hospodaření. Management je ve všech případech zpravidla bezzásahový. Mizení těchto porostů bylo způsobeno především díky zvýšení osádek tržního kapra, zmenšení průhlednosti vody, regulace vodních toků, eutrofizací a masivní rekreací. Udržování pomocí odstranění části porostu ve víceletých intervalech, odstranění sedimentu, hloubení tůněk v rašelinném substrátu, letnění, zamezení znečištění povrchových vod, omezení sukcese a omezování konkurenčně slabých druhů.

Variabilita

Na území ČR je uváděno 23 asociací, charakteristické většinou dominantním výskytem jednoho diagnostického druhu, po kterém je asociace pojmenována: Potametum natansis, Scirpo fluitantis-Potametum, Potametum perfoliati, Elodeetum canadensis, Myriophylletum verticillati, Potametum tenuifolii, Groenlandietum densae, Potametum denso-nodosi, Potametum praelongi, Potametum zizii, Potametum trichoidis, Najadetum marinae, Najadetum minoris, Potametum crispi, Potametum crispo-obtusifolii, Potametum pectinati, Potametum acutifolii, Potametum friesii, Potametum graminei, Potametum lucentis, Potamo pectinati-Myriophylletum spicati, Parvo-Potamo-Zannichellietum a Potametum pusilli.

Význam

Některé asociace jsou velmi vzácné a nemají žádný hospodářský význam. Obecně porosty zvětšují strukturní rozmanitost vodního prostředí, slouží jako prostředí pro řadu vodních bezobratlých, prokysličují vodu a poskytují úkryt rybám. Potamogeton pectinatus, P. perfoliatus a Myriophyllum spicatum jsou schopny vázat toxické kovy - využití v čištění odpadních vod. Myriophyllum spicatum a M. verticillatum vylučují inhibiční látky, které mají účinek na sinice.

Literatura

Šumberová K. (2011): Potamion Miljan 1933. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace. Praha: Academia. p. 133-209.
Danihelka J., Chrtek J. Jr., Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia 84: 647-811.

Zpracoval: Markéta Skácelová
Recenzoval: Martin Duchoslav