Vegetace převážně ponořených vodních rostlin kořenujících ve dně a vytvářející malé množství biomasy. Často tvořena jedním dominantním druhem.
Druhově velmi chudé, převážně jednodruhové porosty (monocenózy). Všechny asociace mají většinou 100% pokryvnost. Porosty bývají většinou složeny z ponořených maktrofytů s úzkými šídlovitými listy (některé druhy r. Potamogeton; Elodea, Groenlandia), ale i s listy většími, ponořenými či plouvoucími na hladině (např. Potamogetom natans). Občas zde rostou pleustofyty či druhy z litorální zóny (Lemna minor, Equisetum fluviatile). Méně se vyskytují druhy ponořených makrofytů (např. Batrachium trichophyllum, Utricularia australis). V litorální zóně mohou růst druhy rákosin a vysoké ostřice. Výjimečně se objeví natantní vrstva, kde roste např. Lemna minor, L. gibba, Ricciocarpos natans.
Menší rybníky, jezírka v lomech, mrtvá říční ramena, aluviální tůně, rybí sádky, příkopy, pískovny, rašelinné okraje rybníků, extenzivní rybníky a horní, střední a dolní toky řek a potoků s hloubkou vody (5)20-150(200) cm. Dno písčité, hlinité, jílovité až štěrkovité. Většinou se ukládá organické bahno, občas může dojít ke zrašelinění. Vegetace snáší plné oslunění i zástin. Stejně tak snese výrazný pokles hladiny vody, krátkodobě přežívá i na vlhkém obnaženém dně. Některé porosty přežijí i krátkodobé vychnutí. Rostou většinou v kyselých oligotrofních až mezotrofních vodách. Občas se vyskytnou v přirozeně nebo silně eutrofních vodách, někdy až hypertrofních. Většinou potřebují dobře průhlednou vodu.
Většina těchto porostů se rozšířila v dobách zakládání rybníků, rozvoj pozastaven s intenzifikací rybničního hospodaření. Management je ve všech případech zpravidla bezzásahový. Mizení těchto porostů bylo způsobeno především díky zvýšení osádek tržního kapra, zmenšení průhlednosti vody, regulace vodních toků, eutrofizací a masivní rekreací. Udržování pomocí odstranění části porostu ve víceletých intervalech, odstranění sedimentu, hloubení tůněk v rašelinném substrátu, letnění, zamezení znečištění povrchových vod, omezení sukcese a omezování konkurenčně slabých druhů.
Na území ČR je uváděno 23 asociací, charakteristické většinou dominantním výskytem jednoho diagnostického druhu, po kterém je asociace pojmenována: Potametum natansis, Scirpo fluitantis-Potametum, Potametum perfoliati, Elodeetum canadensis, Myriophylletum verticillati, Potametum tenuifolii, Groenlandietum densae, Potametum denso-nodosi, Potametum praelongi, Potametum zizii, Potametum trichoidis, Najadetum marinae, Najadetum minoris, Potametum crispi, Potametum crispo-obtusifolii, Potametum pectinati, Potametum acutifolii, Potametum friesii, Potametum graminei, Potametum lucentis, Potamo pectinati-Myriophylletum spicati, Parvo-Potamo-Zannichellietum a Potametum pusilli.
Některé asociace jsou velmi vzácné a nemají žádný hospodářský význam. Obecně porosty zvětšují strukturní rozmanitost vodního prostředí, slouží jako prostředí pro řadu vodních bezobratlých, prokysličují vodu a poskytují úkryt rybám. Potamogeton pectinatus, P. perfoliatus a Myriophyllum spicatum jsou schopny vázat toxické kovy - využití v čištění odpadních vod. Myriophyllum spicatum a M. verticillatum vylučují inhibiční látky, které mají účinek na sinice.
Šumberová K. (2011): Potamion Miljan 1933. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace. Praha: Academia. p. 133-209.
Danihelka J., Chrtek J. Jr., Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia 84: 647-811.