Vegetace nevápnitých lesních pramenišť / Caricion remotae

Diagnostické druhy

Athyrium filix-femina, Cardamine amara, Carex remota, Chaerophyllum hirsutum, Chrysosplenium alternifolium, Impatiens noli-tangere, Lysimachia nemorum, Petasites albus, Stellaria alsine, Stellaria nemorum

Konstantní druhy

Athyrium filix-femina, Cardamine amara austriaca, Cardamine amara amara, Chaerophyllum hirsutum, Chrysosplenium alternifolium, Impatiens noli-tangere, Myosotis palustris agg., Oxalis acetosella, Petasites albus, Ranunculus repens, Stellaria nemorum

Dominantní druhy

Caltha palustris, Cardamine amara, Carex remota, Chaerophyllum hirsutum, Chrysosplenium alternifolium, Chrysosplenium oppositifolium, Petasites albus, Stellaria alsine

Ohrožené druhy

Chrysosplenium oppositifolium, Tephroseris crispa, Veronica montana

Krátká charakteristika

Vegetace lesních pramenišť na nevápnitém podloží s dobře vyvinutým bylinným patrem.

Struktura a druhové složení

Středně bohatá společenstva bylin a mechorostů vázaných na neutrální až slabě kyselé podmáčené půdy lesních pramenišť, bez vyvinutého stromového patra. Mechové patro bývá více či méně vyvinuto, tvoří jej převážně játrovky a mechy schopné osídlovat rychle proudící vodu, jen vzácně také rašeliníky. Významné je především bylinné patro, které může být i vícevrstvé. V nižší vrstvě dominují nejčastěji mokrýše (Chrysosplenium alternifolium, C. oppositifolium), ve vyšší např. Caltha palustris, Cardamine amara či devětsily (Petasites sp. div.). Druhové složení je silně ovlivněno okolními lesními společenstvy, z nichž pronikají druhy jako Carex sylvatica nebo Athyrium filix-femina.

Stanoviště

Lesní prameniště na neutrálním až slabě kyselém nebo slabě bazickém, vždy však nevápnitém podloží. Vzhledem k lesnímu charakteru stanoviště se uplatňují pouze druhy nenáročné na světlo. Významným faktorem je celoročně nízká, avšak poměrně vyrovnaná teplota. Půda je nejčastěji trvale podmáčená, během roku ovšem může prameniště dočasně vysychat nebo zamrzat.

Dynamika a management

Ačkoliv většina lesních společenstev byla v posledních stoletích přetvořena na monokulturní smrčiny, společenstva lesních pramenišť tímto příliš pozměněna nebyla. Ohrožení spočívá především v devastaci biotopů při těžbě dřeva, umělém zalesňování a změně vodního režimu. Jinak jsou společenstva poměrně stabilní a neprovádí se žádný management.

Variabilita

Rozlišují se tři asociace. Nejhojnější je as. Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii osídlující hlubší, trvale zamokřené půdy. Na stanovištích s výrazněji kolísajícím vodním režimem se vyskytuje as. Caricetum remotae, v níž dominuje Carex remota. Nejvzácnější asociací tohoto svazu je pak as. Pellio epiphyllae-Chrysosplenietum oppositifolii s dominantním druhem Chrysosplenium oppositifolium.

Rozšíření v ČR

Hojně v lesnatých oblastech od pahorkatin do hor.

Význam

Ve smrkových monokulturách mohou tato společenstva sloužit jako refugium druhů vázaných na původní lesní porosty (bučiny, dubohabřiny).

Literatura

Grulich V. (2012): Red List od vascular plants of the Czech republic: 3^rd edition. – Preslia 84: 631-645.
Hájková P. et Hájek M. (2011): Caricion remotae Kästner 1941. – In: Chytrý M. (ed), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace, Academia, Praha, p. 582 – 596.

Zpracoval: Vojtěch Taraška
Recenzoval: Martin Duchoslav