Keřové porosty adaptované k růstu na štěrkových lavicích v nivách podhorských a divočících horských řek.
Charakteristickými druhy jsou Salix elaeagnos, S. daphnoides a Myricaria germanica, mimo Českou republiku se k nim řadí Hippophaë rhamnoides např. v nivách alpských řek. Jedná se o vegetaci rostoucí na štěrkových sedimentech, kde je také běžná Salix purpurea, ta má ale širší ekologickou amplitudu a vyskytuje se se i v říčních nivách na písčitých sedimentech. Bylinné patro je dosti proměnlivé a zahrnuje různé druhy pobřežní i ruderální vegetace.
Oblasti nivních toků se štěrkovými náplavy, kde jsou vytvořená různá mikroporstředí hostící typické vlhkomilné druhy, ale i mezofilní a suchomilné druhy. Jsou zaplavované a často podléhají úplné destrukci.
Dominantní křoviny tohoto svazu vznikají během primární sukcese na říčních náplavech, kde nahrazují rozvolněnou bylinnou vegetaci, která vzniká na čerstvě uspořádaných náplavech. Křoviny vytrvávají do doby, než se významně přeskupí štěrkový materiál, což vede k zániku porostu. Jestliže nepříjde dlouho velká povodeň, vrbové křoviny postupně zarůstají Salix euxina nebo Alnus incana, či invazními Reynoutria ×bohemica a R. japonica.
Na území ČR se rozlišují tři asociace: První, Salicetum elaeagno-purpureae Sillinger 1933, zahrnuje křoviny na štěrkových lavicích s dominantní Salix elaeagno, vzácněji i S. daphnoides. Bývá doprovázena Salix purpurea. Na světlinách se vyskytují Calamagrostis epigejos a C. pseudophragmites, Daucus carota, Echium vulgare, Poa compressa, Tanacetum vulgare a Tussilago farfara. Substrát je tvořen z flyšových pískovců nebo jílovců. Druhá asociace, Salicetum purpureae Wendelberger-Zelinka 1952, s dominantní Salix purpurea má bylinné patro druhově velmi bohaté, vyskytují s v něm druhy ruderální, lesní a luční. Třetí asociace, Salici purpureae-Myricarietum germanicae Moor 1958, s častým výskytem Myricaria germanica a keřových vrb jako Salix purpurea, S. daphnoides nebo S. elaeagnos je typickou vegetací štěrkových lavic říčních niv.
Severovýchodní části moravských Karpat a návětrná strana Moravskoslezských Beskyd
Nivy řeky Olše, Bečvy a Morávky nad Frýdkem-Místkem, na náplavech Ostravice, na Kopytné, vápencové lomy u Štramberka, důlní odvaly a výsypky na Karvinsku
Zpevňují štěrkové lavice v nivách divočících řek a také chrání biodiverzitu - Salix daphnoides i S. elaeagnos jsou chráněné. Na porosty této vegetace působí destruktivně povodně, ale pokud po nich nejsou řeky regulovány a štěrkové lavice odtěženy, zregenerují na nově vzniklých stanovištích. Dalším ohrožením je jejich vysekávání a šířením nepůvodních invazních druhů. Pro jejich ochranu je nejdůležitější přirozený průtokový režim řek a omezování šíření neofytů.
Neuhäuslová Z., Douda J. & Chytrý M. (in press): Salicion elaeagno-daphnoidis (Moor 1958) Grass in Mucina et al. 1993.- In: Chytrý M. et al.,Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace.- Academia, Praha.
Grulich V.(2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84, č. 3, 631-645..