Svaz Bromion erecti je zastoupen širokolistými suchými trávníky subatlantského rozšíření s dominantami Brachypodium pinnatum a Bromus erectus.
Víceméně zapojené trávníky s dominantami Brachypodium pinnatum a Bromus erectus nebo Koeleria pyramidata, v nižší vrstvě s Festuca rupicola. Jde o druhově bohaté porosty s větším množstvím širokolistých vytrvalých bylin; především v Bílých Karpatech s významným zastoupením druhů čeledi Orchidaceae. Typické pro porosty jsou výskyty mezofilních lučních druhů (např. Briza media, Leontodon hispidus, Tragopogon orientalis) a méně náročních teplomilných druhů (např. Carex caryophyllea, Ranunculus bulbosus). Mechové patro má obvykle malou pokryvnost.
Mírnější svahy orientované převážně na jih, v teplejších oblastech ale i na sever. Půdy jsou středně hluboké, nejčastěji na měkkých sedimentárních horninách křídy (bílé stráně), ale i na vápnitém flyši, s půdní reakcí mírně zásaditou až slabě kyselou v důsledku odvápnění svrchního půdního horizontu. Porosty se vyskytují v relativně chladnějších (průměrná roční teplota 6,5-8 oC) a na srážky bohatších územích (do 700, ale výjimečně až do 850 mm ročního srážkového úhrnu).
Jedná se o sekundární vegetaci vzniklou po odlesnění původních dubohabřin, doubrav nebo bučin. Širokolisté suché trávníky byly díky vyšší produktivitě kromě spásání využívány i jako jednosečné louky. Ve spásaných nebo ladem ležících porostech převládá Brachypodium pinnatum, v sečených nebo narušovaných porostech Bromus erectus. Tato vegetace je ohrožena hlavně neobhospodařováním pozemků a spadem atmosférického dusíku. Vznikají tím druhově chudé porosty s velkou biomasou Brachypodium pinnatum, následované druhy Arrhenatherum elatius a Calamagrostis epigejos. Je nezbytné odstraňování dřevin v zabránění sukcesi a alespoň jednou za dva roky seč nebo pastva.
Na území České republiky zastupují svaz Bromion erecti dvě asociace, Carlino acaulis-Brometum erecti (širokolisté suché trávníky mírně teplých oblastí) zahrnuje zapojené trávníky s dominantami Brachypodium pinnatum a Festuca rupicola, a Brachypodio pinnati-Molinietum arundinaceae (Bělokarpatské louky), druhově velmi bohaté porosty tvořící rozsáhlé luční komplexy.
Svaz Bromion erecti je rozšířen zejména v západní části střední Evropy, která je pod vlivem oceánického klimatu. V České republice se porosty svazu, na rozdíl od ostatních typů suchých trávníků, vyskytují v chladnějších a srážkově bohatších oblastech v teplejším mezofytiku, popř. i v termofytiku.
CHKO Bílé Karpaty, s výskytem druhů jako Dactylorhiza transsilvanica, Campanula cervicaria, Orchis purpurea, Ophrys sp. div.), na NPR Porážky se nachází jediná lokalita Pedicularis exaltata. Významné lokality jsou v Doupovských horách a na pošumavských vápencích (NPR Doupovské hory, NPR Vyšenské kopce u Českého Krumlova), kde se vyskytují trávníky s Juniperus communis subsp. communis a druhy čeledi Orchideaceae. Další významné lokality jsou například po obvodu České křídové tabule aj.
Porosty širokolistých trávníků jsou ohroženy neobhospodařováním pozemků a spadem dusíku. Pro udržení této vegetace je vhodné udržování pastvy nebo pravidelné seče jednou za dva roky. Významné pro zachování biodiverzity jsou louky se zastoupením čeledi Orchideaceae, především v Bílých Karpatech.
Chytrý M. et al. (2010): Katalog biotopů ČR, 2. vydání, AOPK Praha.
Chytrý M., Hoffmann A., Novák J. (2007): Bromion erecti Koch 1926 - Subatlantské širokolisté suché trávníky. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. díl, Travinná a keříčková vegetace, Academia Praha, p. 344-349.
Procházka F. et. al. (2001): Černý a Červený seznam cévnatých rostlin České republiky – Příroda, Praha, 18: 1–166.