Plevelová vegetace obilnin na minerálně chudých půdách / Scleranthion annui

Diagnostické druhy

Anagallis arvensis, Anthemis arvensis, Apera spica-venti, Aphanes arvensis, Arabidopsis thaliana, Capsella bursa-pastoris, Centaurea cyanus, Chenopodium album agg., Cirsium arvense, Erodium cicutarium, Fallopia convolvulus, Galeopsis tetrahit, Gnaphalium uliginosum, Lapsana communis, Lycopsis arvensis, Matricaria recutita recutita, Myosotis arvensis, Persicaria lapathifolia, Persicaria maculosa, Polygonum aviculare, Raphanus raphanistrum, Scleranthus annuus, Spergula arvensis, Stachys palustris, Stellaria media agg., Thlaspi arvense, Tripleurospermum inodorum, Valerianella dentata, Veronica arvensis, Veronica persica, Vicia angustifolia, Vicia hirsuta, Vicia tetrasperma, Viola arvensis

Konstantní druhy

Anagallis arvensis, Apera spica-venti, Capsella bursa-pastoris, Centaurea cyanus, Chenopodium album agg., Cirsium arvense, Elytrigia repens, Fallopia convolvulus, Galeopsis tetrahit, Galium aparine, Lapsana communis, Myosotis arvensis, Persicaria lapathifolia, Poa annua, Polygonum aviculare, Raphanus raphanistrum, Scleranthus annuus, Spergula arvensis, Stellaria media agg., Thlaspi arvense, Tripleurospermum inodorum, Veronica arvensis, Veronica persica, Vicia angustifolia, Vicia hirsuta, Viola arvensis

Dominantní druhy

Apera spica-venti, Tripleurospermum inodorum

Ohrožené druhy

Agrostemma githago, Aphanes arvensis, Bromus secalinus, Kickxia elatine, Odontites vernus vernus, Silene gallica

Krátká charakteristika

Plevelová vegetace obilnin na kyselých, minerálně chudých půdách v oblastech s vyššími úhrny srážek.

Struktura a druhové složení

Porosty jsou tvořeny jak druhy acidofilními (Centaurea cyanus, Galeopsis tetrahit, Scleranthus annuus, Spergula arvensis, Vicia hirsuta, V. tetrasperma), druhy vlhkomilnými (Gnaphalium uliginosum, Juncus bufonius, Mentha arvensis, Persicaria lapathifolia, P. maculosa, Stachys palustris), tak i druhy s širokou ekologickou amplitudou (Fumaria officinalis, Lamium purpureum, Stellaria media, Thlaspi arvense, Veronica arvensis a V. persica). Přítomny jsou i luční druhy a druhy vytrvalých trav. Mechové patro je slabě vyvinuto.

Stanoviště

Na půdách písčitých až hlinitých, minerálně chudých, nevápnitých, kyselé reakce, v nadmořských výškách 380-600 m. n. m., ve srážkově bohatších oblastech, kde průměrné roční srážky kolísají mezi 800-1000 mm/rok a průměrná roční teplota je mezi 2-5°C. Porosty se vyskytují v ozimých obilninách, okopaninách a čerstvých úhorech.

Dynamika a management

Porosty mají fenologické optimum převážně v létě (popř. na jaře, viz níže), na lokalitě mohou přetrvat až do podzimu, porosty svazu vyžadují každoroční obdělávání půdy, nejvíce jim vyhovuje polní stanoviště, zejména kukuřičná a řepková pole. Příčinou ochuzování porostů svazu mohou být: chemické postřiky a jiné vnější zásahy do obilovin či pravidelné střídání obilnin a okopanin.

Variabilita

Na území ČR jsou rozlišovány tři asociace, z toho jedna s jarním optimem (Erophilo vernae-Arabidopsietum thalianae) a další dvě s letním optimem: (i) Aphano arvensis-Matricarietum chamomillae - na bazických a na živiny bohatých půdách v teplejších a nižších polohách; (ii) Spergulo arvensis-Scleranthetum annui – svahy vyšších a chladnějších poloh na málo úživných půdách. Vysoká stanovištní i floristická podobnost se svazem Arnoseridion minimae.
Podrobnosti o asociacích včetně jejich rozšíření zde. »

Rozšíření v ČR

Kolinní až submontánní stupeň až do 950 m n.m., v mezofytiku.

Význam

Porosty svazu jsou hospodářsky nežádoucí, díky schopnosti silně zaplevelovat pole. Pro potlačení je nutná častá aplikace herbicidů, některé druhy totiž mohou utlačovat plevele v nižších vrstvách porostu, včetně plodiny samotné. Některé druhy dokáží být vůči některým chemickým postřikům odolné, jsou schopny rychle regenerovat a to i po aplikaci herbicidů (Aphanes arvensis).

Literatura

Otýpková Z. (2009): Scleranthion annui (Kruseman et lieger 1939) Sissingh in Westhoff et al. 1946. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 2. díl, Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. - Academia, Praha, p. 108-119.
Jarolímek I., Zaliberová M., Mucina L. & Mochnacký S. (1997): Rastlinné spoločenstvá Slovenska 2. Synantropná vegetácia. - Veda, Bratislava, p. 108-113.
Martinková Z. et al. (2008): Scleranthion annui, Biodiverzita plevelových společenstev, její význam a udržitelné využívání. - Výzkumný ústav rostlinné výroby, Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha, p. 10-19.
Otýpková Z. (2001): Scleranthion annui, Plevelová vegetace Bílých Karpat, Masarykova univerzita v Brně, Brno, p. 49.
Otýpková Z. (2004): Plevelová společenstva obilnin v Hostýnských vrších a přilehlém území Zlínských vrchů: svaz Caucalidion lappulae a Scleranthion annui. - Čas. Slez. Muz. Opava, Ser. A, 53: 257–274.
Procházka F. et al. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Zpracoval: Veronika BUREŠOVÁ
Recenzoval: Martin Duchoslav