Nížinné aluviální louky / Deschampsion cespitosae

Diagnostické druhy

Alopecurus pratensis, Cnidium dubium, Festuca pratensis

Konstantní druhy

Achillea millefolium, Alopecurus pratensis, Anthoxanthum odoratum, Cardamine pratensis, Cerastium holosteoides triviale, Deschampsia cespitosa, Festuca pratensis, Holcus lanatus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Plantago lanceolata, Poa pratensis, Poa trivialis, Ranunculus acris, Ranunculus auricomus agg., Ranunculus repens, Rumex acetosa, Sanguisorba officinalis, Taraxacum sect. Taraxacum (= Ruderalia), Veronica chamaedrys agg.

Dominantní druhy

Alopecurus pratensis, Deschampsia cespitosa, Elytrigia repens, Festuca pratensis, Festuca rubra, Geranium pratense, Holcus lanatus, Phalaris arundinacea, Poa pratensis, Poa trivialis, Ranunculus repens, Sanguisorba officinalis

Ohrožené druhy

Allium angulosum, Cardamine matthioli, Carex melanostachya, Cnidium dubium, Gratiola officinalis, Pseudolysimachion maritimum, Scutellaria hastifolia, Silaum silaus, Stellaria palustris, Thalictrum flavum, Thalictrum lucidum, Viola elatior, Viola pumila

Krátká charakteristika

Druhově chudé až bohaté louky ovlivňované pravidelnými záplavami s dominantními trávami (Alopecurus pratensis, Festuca spp., Poa spp., Deschampsia cespitosa) a charakteristické výrazným barevným aspektem.

Struktura a druhové složení

V porostech se vyskytují druhy se širokou ekologickou amplitudou ve vztahu k vlhkosti a světlu, které po narušení dobře regenerují. Jedná se o vysoké trávy (Alopecurus pratensis, Holcus lanatus, Festuca pratensis), byliny (Sanguisorba officinalis, Lychnis flos-cuculi, Ranunculus acris) a luční ruderální druhy (Agrostis stolonifera, Potentilla reptans, Ranunculus repens, Taraxacum sect. Ruderalia).

Stanoviště

Vegetace se nachází podél potoků a neregulovaných řek po celém území České republiky. Luční porosty říčních niv jsou závislé na pravidelných jarních záplavách a přizpůsobené letnímu vysychání.

Dynamika a management

Předpokládá se, že zaplavované louky existují už od nejstaršího holocénu, kdy se lokálně mohly vyskytovat na hlinitých náplavech aj. Současné zaplavované louky představují především náhradní vegetaci po odlesnění lužních lesů. Velká část zaplavovaných luk byla rozorána a převedena na pole, popř. převedena na porosty kulturních trav nebo naopak opuštěna. Pro zachování této vegetace je nutné zachování vodního režimu krajiny, jedná se zejména o pravidelné záplavy (vstup živin ze sedimentů) nebo umělé povodňování. Management byl měl zahrnovat pravidelnou seč s odstraňováním posečené biomasy a to minimálně jednou, lépe 2x ročně.

Variabilita

Tento svaz zahrnuje 5 asociací: (1) Poo trivialis-Alopecuretum pratensis - vlhké, druhově chudší psárkové louky s dominantou Alopecurus pratensis se 100% pokryvností, výraznějším druhem před první sečí je ještě Ranunculus acris, před druhou sečí pak Sanguisorba officinalis, Symphytum officinale a Geranium pratense; (2) Holcetum lanati - vlhké medyňkové louky s dominantou Holcus lanatus a také Sanguisorba officinalis, výrazný barevný aspekt (Cardamine pratensis, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Ranunculus acris) se 100% pokryvností bylinného patra, mozaikový výskyt; (3) Lathyro palustris-Gratioletum officinalis - nejvlhčí kontinentální zaplavované louky s hrachorem bahenním a konitrudem lékařským; (4) Cnidio dubii-Deschampsietum cespitosae - vysychavé kontinentální zaplavované louky, dominanty jsou Alopecurus pratensis, Carex praecox a Festuca pratensis s dalšími druhy barevného aspektu (Lychnis flos cuculi, Sanguisorba officinalis, Ranunculus acris); (5) Scutellario hastifoliae-Veronicetum longifoliae - vysokobylinné louky s psárkou, krvavcem, ostřicí štíhlou (Carex acuta), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea).
Podrobnější charakteristika asociací včetně jejich rozšíření zde.»

Rozšíření v ČR

V České republice skoro po celém území od nížin do podhorských oblastí.

Význam

V minulosti velký význam v produkci sena, dnes ustupuje do pozadí. Velký význam ve filtrování splachů a vysokého obsahu živin ve vodě a také v protierozní ochraně půdy.

Literatura

Černý T., Šumberová K. (2009): Deschampsion cespitosae Horvatić 1930. - In: Chytrý M. (ed.): Vegetace České republiky 1. díl, Travinná a keříčková vegetace, Academia, Praha, p. 220-238.
Chytrý M. et al. (2010): Katalog biotopů České republiky, 2. vydání. - AOPK ČR, Praha.
Procházka F. et al. (2001): Černý a Červený seznam cévnatých rostlin České republiky - Příroda, Praha.

Zpracoval: Nikola Vyslyšelová
Recenzoval: Martin Duchoslav