Subkontinentální širokolisté suché trávníky / Cirsio-Brachypodion pinnati

Diagnostické druhy

Konstantní druhy

Achillea millefolium, Asperula cynanchica, Brachypodium pinnatum, Bupleurum falcatum, Centaurea jacea, Centaurea scabiosa, Cirsium acaulon, Euphorbia cyparissias, Festuca rupicola, Galium verum agg., Knautia arvensis agg., Leontodon hispidus, Linum catharticum, Lotus corniculatus, Ononis spinosa, Pimpinella saxifraga, Plantago media, Salvia pratensis, Sanguisorba minor, Scabiosa ochroleuca

Dominantní druhy

Agrostis gigantea, Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Carex flacca, Carex humilis, Festuca rupicola, Inula ensifolia, Sesleria caerulea

Ohrožené druhy

Krátká charakteristika

Druhově bohaté suché trávníky s dominantní Brachypodium pinnatum nebo Bromus erectus, doprovázené větším množstvím druhů širokolistých vytrvalých bylin. 

Struktura a druhové složení

Druhově bohaté, rozvolněné až zapojené suché trávníky. Dominanty tvoří Brachypodium pinnatum nebo Bromus erectus, vzácněji i jiné druhy travin (Carex humilis, Festuca rupicola nebo Sesleria caerulea). Tyto jsou doprovázené větším množstvím širokolistých vytrvalých bylin, např. Cirsium acaule, Linum catharticum, Sanguisorba minor, Thymus praecox, Euphorbia cyparissias, Inula ensifolia či Tetragonolobus maritimus. Přítomností některých kontinentálních druhů typických pro východoevropské stepi (Campanula sibirica, Jurinea mollis, Polygala major nebo Pulsatilla grandis) se tento svaz odlišuje od fyziognomicky podobného svazu Bromion erecti. Pokryvnost mechového patra je minimální. 

Stanoviště

Vegetace tohoto svazu se vyvinula z mezofilních stepních společenstev rozšířených v pozdním glaciálu v nížinách a pahorkatinách střední Evropy. Většina současných lokalit však má sekundární původ a vznikla po odlesnění dubohabřin a teplomilných doubrav. Vegetace je vázaná na zpravidla svažitá místa s nízkým ročním srážkovým úhrnem. Geologickým podkladem bývají vápnité pískovce, jílovce, slínovce, resp. flyš, půdy jsou typu pelozemí nebo pararendzin, zpravidla s vysokým obsahem vápníku. 

Dynamika a management

Některé lokality jsou přirozenou nelesní vegetací, která se udržela přes celý holocén. Z hlediska vodního režimu jsou deficitní, což zároveň s erozní činností a občasnými svahovými sesuvy neumožnilo na lokalitách vznik lesa. Po antropogenním vytvoření bezlesí mohla tato vegetace expandovat na nová místa, i když často s mírně pozměněným druhovým složením ochuzeným o druhy, které se nesnadno šíří. Tato vegetace se šíří i na opuštěná pole. Mnohé porosty sloužily jako jednosečné louky případně jako pastviny. Po upuštění od tradičního obhospodařování se ochuzuje druhové složení a dochází k expanzi konkurenčně zdatnějších druhů, především trav. 

Variabilita

Na území České republiky rozlišujeme čtyři asociace. U nás nejrozšířenější Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati je charakteristická dominancí Brachypodium pinnatum a významným zastoupením Cirsium acaule. Naopak dominancí druhu Sesleria caerulea se vyznačuje asociace Cirsio pannonici-Seslerietum caeruleae. Často se vyskytuje na prudších svazích s výraznou erozní činností a svahovými sesuvy, které obnažují křídové podloží, od kterého je odvozeno i lokální označení tohoto typu stanoviště - bílá stráň. Asociace Polygalo majoris-Brachypodietum pinnati zahrnuje panonské širokolisté suché strávníky s Inula ensifolia. A konečně čtvrtou asociací je Plantagini maritimae-Caricetum flaccae, což jsou suché trávníky s Plantago maritima

Rozšíření v ČR

Výskyt je vázán na termofytikum s okrajovým přesahem do teplejších poloh mezofytika. Lokality se nacházejí v Čechách zejména v severozápadních části v oblasti srážkového stínu, na Moravě pak v její jižní části s přesahem na střední Moravu. 

Významné lokality

Významné lokality se nacházejí zejména v severozápadních Čechách, například Bílá stráň u Pokratic na Litoměřicku. Z moravských lokalit možno jmenovat Dunajovické kopce u Dolních Dunajovic na Břeclavsku či NPR Strabišov-Oulehla. 

Význam

V minulosti vyly porosty využívány k pastvě a jako louky. Dnes mají význam zejména pro ochranu chráněných teplomilných druhů rostlin i živočichů. Rovněž jsou dokladem podoby přirozeného bezlesí v nížinách a pahorkatinách v období holocénu. 

Literatura

Novák J., Chytrý M. (2007): Svaz THE Cirsio-Brachypodion pinnati Hadač et Klika ex Klika 1951 Subkontinentání širokolisté suché trávníky. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia Praha, p. 425-436.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky, ed. 2. - Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha.
Procházka F. et. al. (2001): Černý a Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha.
Háková A. et. al. (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000 – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.



Zpracoval: Jiří Kocián
Recenzoval: Martin Duchoslav

Porost

© Václav Dvořák

Subkontinentální širokolisté suché trávníky <i>(Cirsio-Brachypodion pinnati)</i>

Porost

© Martin Duchoslav

Subkontinentální širokolisté suché trávníky <i>(Cirsio-Brachypodion pinnati)</i>

Detail porostu

© Martin Duchoslav

Subkontinentální širokolisté suché trávníky <i>(Cirsio-Brachypodion pinnati)</i>

Porost

© Martin Duchoslav

Subkontinentální širokolisté suché trávníky <i>(Cirsio-Brachypodion pinnati)</i>

Detail porostu

© Martin Duchoslav

Subkontinentální širokolisté suché trávníky <i>(Cirsio-Brachypodion pinnati)</i>

Porost

© Martin Duchoslav

Subkontinentální širokolisté suché trávníky <i>(Cirsio-Brachypodion pinnati)</i>

Porost

© Michal Hroneš

Subkontinentální širokolisté suché trávníky <i>(Cirsio-Brachypodion pinnati)</i>